Sochy hinduistických bohů začaly pít mléko! Zázrak vyděsil i vědce

Hinduistický bůh Ganéša. Zdroj: www.flickr.com

Svět obletěla v září 1995 zpráva, která zněla jako z pohádky – hinduistické sochy bohů prý začaly pít mléko. Chrámové plastiky Šivy a Ganéši údajně přijímaly tento nápoj přímo ze lžiček věřících. Fronty před chrámy rostly a nevysvětlitelný úkaz brzy zasáhl i Evropu a Ameriku.

Sochy začaly „pít“ nápoj bohů

Z Dillí přišly 21. září 1995 první zprávy o podivném fenoménu. Věřící přinášeli sochám mléko jako oběť a tvrdili, že sochy ho skutečně přijímají. Plastiky Šivy a Ganéši prý vyprazdňovaly lžičky přímo před očima svých uctívačů.

Úřady řešily nedostatek mléka

Zvěst o zázraku se šířila rychle. Před chrámy se začaly tvořit dlouhé fronty a místní úřady musely okamžitě navýšit zásoby mléka ve městě o sto tisíc litrů. Náhle ho byl kritický nedostatek – místo v obchodech mizel v chrámových komplexech.

Ateisté hledali vysvětlení, věřící v tom viděli zázrak

Skeptici okamžitě přišli s teoriemi. Jedni tvrdili, že jde o masovou halucinaci, jiní připisovali zmizení mléka pórovitému povrchu soch. Podle dalších se nápoj prostě rozlil. Jenže háček byl v tom, že kolem soch se mléko hromadně neobjevovalo – mizelo beze stopy. Pro zbožné svědky šlo o jednoznačný důkaz boží moci.

Zázrak se šířil i do zahraničí

Záhadný jev se brzy dostal za hranice Indie. Věřící hlásili, že sochy pijí mléko také v Londýně, Torontu, New Yorku či v německých městech. V londýnském Southallu čekala Anila Premjiová celou noc, aby mohla nabídnout lžičku mléka mramorové soše býka Nandina, průvodce boha Šivy. „Podala jsem mu lžíci a mléko zmizelo,“ vypověděla.

Chrámy čelily chaosu a náporu davů

V hlavním Svámínárájanově chrámu v Londýně byl takový zmatek, že správci odmítali vpustit další návštěvníky s krabicemi mléka. Podobné scény se odehrávaly i v Kanadě, Německu či Spojených státech. O fenoménu informovaly Reuters, CNN i BBC, přestože vědci nabízeli přízemní vysvětlení.

Víra dávala lidem klid a naději

Úkaz si nenechali ujít ani hinduisté, kteří do chrámů běžně nechodili. Pro mnohé z nich to byl okamžik posílení víry a pocitu ochrany. V tom je možná jádro věci. Bez ohledu na praktické vysvětlení je někdy posilující víra velkou útěchou pro ty, kdo chtějí věřit.